Jdi na obsah Jdi na menu
 


Aktuálně rok 2016

27. 4. 2016

 

 

27.11. 2016.-

Tak se mi přechozená chřipka pěkně pomstila. Začaly mne bolet klouby v nohách a nemohu pořádně chodit. Každý pohyb skoro obrečím. A to si ráno vezmu Ibalgin. Nevím, jak budu zítra chodit po městě. Docházejí mi zásoby.Už je těch kočiček opravdu moc a to ještě jsou nějaké z těch posledních vyhozených někde venku. Včera jsem viděla krásnou bílou. Mám odchytovou klec, tak snad se chytnou. Já takovým lidem říkám vesničtí burani. Jiné slova pro ně nemám. Už se ani neobtěžují dát kočičky do krabic. Vyhodí dvě maličké koťátka přímo na zastávku a kdyby nešly děvčata na autobus, tak by skončily pod koly aut. Včera je dokonce vyhodily na rozcestí k chatám. Asi nemohli najít azyl.Kočičky šly za turistami , kteří šli k lesu. Snad se vrátily a podaří se mi je odchytit. Nevím, jak to budu všechno zvládat. Potřebovala bych alespoň na pár dnů vysadit. Už celých 10 let to táhnu nepřetržitě, pátky, svátky.

 

 

 

24.11.2016.-

Nemám moc času, takže v rychlosti. Když jsem byla opět ve městě, tak někdo vyhodil přímo na zastávce bez krabice volně 2 malé koťátka. Byly celé zablešené a dosti špinavé. Už opravdu uvažuji o zavedení kamery. Také musím udělat u silnice plot. Snad to trochu pomůže. Za poslední 2 měsíce mi tady vyhodili 25 kočiček. Celkem jich je v azylu už kolem 140. Také jsem musela vybrat dnes větší finanční částku, protože v některých obchodech nešlo platit kartou. V sobotu přijede Míša, tak to všechno nafotí, abyste mi věřili. Já na to už nemám čas, ani sílu.

 

 

15:9:2016.-

Před hodinou dotlouklo srdíčko mé milé kočičce Marušce. Poslední dny , když jsem ji hladila, tak se na mne celou dobu upřeně dívala, jako by se loučila a když umírala a já ji hladila, opět její krásné oči se stále na mne dívaly, jako by mi děkovala za to, že jsem ji dopřála delší a pěkný pobyt na tomto světě, protože ji nikde nechtěli . Užila si ubližování od lidí v Brně na sídlišti poblíž dětského hřiště. Děti tam po ní házely kamení a zasypávaly jí kanál, kde se skrývala. Paní, která jí tam krmila si ji nemohla nechat a tak jí hledala nějaký azyl. Jenomže s jejím nesrostlým čumáčkem by nebyla schopna k adopci, tak ji chtěli nechat utratit. Paní , co jí dovezla byla velice š´tastná, že jsem se jí ujala. ihned jsem se do ní zamilovala. Pro mne byla krásná.Možná budu mít překlepy, protože nevidím pořádně na klávesnici. Můžete mít jednu, nebo 120 kočiček, ale vždy, když jedna odejde, tak to hrozně bolí. Maruška umírala v klidu , možná proto, že věděla, že jsem u ní a není v těch posledních chvílích sama. Zůstaneš v mém srdci Maruško.

 

 

Ještě jsem si našla chvilku času, abych zde mohla poděkovat všem, kteří se mi snaží pomáhat. Hlavně Ajce Valáškové, která mi dělá aukce a má s tím spoustu práce, stará se mi o účetnictví, potom Věrušce Hybnerové, ta mi také začala dělat aukce a ještě mi pomáhá s papíry, které přímo nesnáším, ten úřední šiml je otřesný. Další je Hanička Molčanová, ta se snaží pomoci kde může. Jsem ráda, že za ty roky, co zachraňuji zvířátka se postupně přidávají další a další takovýhle zlatí lidé, Ještě nesmím zapomenout na Míšu Surmaře, který si nyní užívá koupání v moři. Hned je práce kolem zvířátek lehčí, pokud se kolem vás najdou lidé, kteří mají také velkou lásku těm malým chlupáčkům.

 

 

 

12:8:2016.-

Dnes odpoledne jsem si byla na vetu pro kocourka z Keramteku, kterému jsem dala jméno Kery. Dozvěděla jsem se, že ho asi někdo polil kyselinou. Kocourek se trochu rozjedl, ale není to ještě dobré. Má ATB a nyní musí zabojovat sám. Uvidíme, jestli to zvládne. Pobyt na klinice i s dietním krmivem přišel na 3000 kč.Peníze pro mne v tu chvíli neznamenají nic, hlavně aby se z toho dostal. Velice ráda bych toho napsala vždy více, jenomže internet je zloděj času a já potom nestíhám. Velice moc a moc děkuji všem, kteří přispíváte na kočičky. Ko´tata baští jako o závod. Musím jim přidávat, jinak se sama dožadují přídavku. Kotě se sraženou nožičkou se snažíme rozcvičovat a nožičku zatěžovat. Jde to pomalu. Celkový počet koťátek je k dnešku 26. Nejhorší je to s nimi ráno, protože jakmile uslyší že se blížím, tak začnou všichni vyvádět a dožadovat se krmení a tak nevím kam dřív. Ještě že mám tady na dotace dvě zlatíčka, která mi pomáhají. Horší je to přes víkendy, kdy se bojím, že mi nikdo nepřijde a já na to zůstanu sama. Ono postarat se o asi 120 kočiček je pěkná dřina. To si málo kdo umí představit.Ještě jednou moc děkujeme za vaši pomoc, bez vás bychom to nezvládali.

 

 

 

 

Včera přišly tři velké balíky od Ajky Valáškové a jeden od Ivetky Mutlové. Moc děkujeme. Pro představu, když si k tomu představíte ještě 10, 10-ti kg. pytlů granulí, 20x dvojvaniček z DM, potom ještě dietní kapsičky Renál, granule pro psy, papírové ubrousky a 4 krabice po šesti balících jednorázových podložek, tak tohle je dávka na jeden měsíc.

 

 

29:7:2016-

Tak se nám rozhodla marodit Orinka. Začala rapidně hubnout. Včera jsem ji vzala na veterinu, kde jí vzali krev. Testy dopadly negativně. Zato v laboratoři zjistili problém s ledvinami a zánět. Musela jsem ji vzít dnes brzy ráno na kapačky, odpoledne pro ni zajet. I s dietním krmivem opět vše na sekeru. Tak tam už mám dluh kolem 2000kč. Mezi tím natírám okna a maluji kuchyň zničenou ještě po Lumpíkovi. Já se prostě nenudím.

 

 

27:7:2016.-

Chtěla bych moc poděkovat paní Jitce Pospíšilové z Libiny, která nám dovezla jednorázové podložky a ušetřila nám týdenní výdaje. Také děkuji paní MVdr. Zelikové, ta se nám snaží hodně pomáhat. Děkuji i vám všem, kteří přispíváte finančně na zvířátka . Jsem ráda, že se u nás najdou hodní lidé. Ještě to není na tom světě tak zlé.

 

24.7.2016.-

Tak nám přibylo další malé kotě. Bude asi ze stejného místa, odkud sem dovezli to předposlední. Našli je u popelnice. Je to stále stejné. Lidé jsou nepolepšitelní. Je jim líto dát peníze na kastraci a malé drobečky vyhodí, jako koš se smetím. Tak už jich mám v azylu 17. Jsou stále hladový. Nevím, jak je uživým. Docházejí kapsičky Felix, kotěcí vaničkyz DM, Dein Bestes, jednorázové podložky. Těch spotřebujeme za týden 6 balíků po 800 kč.Jsem v zoufalé situaci. Velice nerada škemrám o pomoc, protože se vždy najde někdo, komu se to nelíbí. Dnes mi zůstalo ve skladu pouze 10 vaniček a 3 kapsičky Felix. Musela jsem to rozdělit, aby se dostalo na všechny.

 

 

10.7.2016

Dnes jsem si vyšetřila chvilku času, abych napsala něco z poslední doby v azylu. Čtyři dny jsem byla v nemocnici , po celou dobu se mi o zvířátka staraly čtyři pomocnice. Mohla jsem být v klidu, protože Ajka Valášková mi přijela až od Prahy pomáhat. Bydlela v karavanu a starala se o zvířátka nepřetržitě. Já jsem jí za to, co pro mne udělala velice vděčná. Místo dovolené mi nezištně pomáhala a já se mohla v klidu a bez stresu léčit. Také přijel Michal Surmař, místo dovolené fotit kočičky. Jsem velice šťastná, že mám kolem sebe tak hodné lidičky.

 

 

27:6: 2016:_

Fotka uživatele Jiřina Vrábelová Azyl Gaia.

 

 

 

NENÁVIDÍM DLUHY! Dnes jsem jela do města na nákup s tím, že na účtě toho není moc, tak jsem se rozhodovala, co bude nejpotřebnější nakoupit. Také vyřizuji dotaci na pomocnici, abych ji nemusela platit ze svého. Před úřadem práce jsem měla telefonát, kdy mi volala slečna, že našla před bránou areálu v Rapotíně malé nemocné kotě. Ihned jsem tam jela a cestou jsem si domlouvala návštěvu veteriny, bylo poledne a většinou mají zavřeno. Pouze jedna byla otevřená. Kotě bylo dehydrované, očička zanícená. Na vetu dostalo ošetření a já jela na druhé veto, kde mívám slevu na dietní vaničky. V čekárně jsem měla opět telefon, slečna našla ještě jedno koťátko. Opět jsem se tam rozjela. Musela jsem vše stihnout do 13 hod. Jinak na vetu končí. Opět jsem je nechala ošetřit a zkoušeli jsme udělat testy. Bohužel se nám to nepodařilo. Tak jedině jestli se zlepší jejich zdr. stav. Ošetření koťátek jsem dala na dluh, už mi nezbylo na zaplacení.Protože jsem utratila poslední peníze , kdy jsem nakoupila alespoń konzervy pro kočičky v obchodě, kde mi paní dává slevu. Protože v některých obchodech v Šumperku musím ještě platit hotově, proto vybírám z bankomatů. Vím, že se může stát, že se někteří ptají, za co utrácím hotové peníze, když nenafotím účtenky. Musel by se najít někdo, kdo mi s tím pomůže. Já nemám moc času, abych ještě dávala na počítač všechny účty, které za týden utratím. Velice nerada škemrám o fin. pomoc, ale když mi dojdou veškeré zásoby jak pro kočičky, tak i pro pejsky, tak to mi potom už nic jiného nezbývá. Také bych velice uvítala, kdyby se našel někdo, kdo by mi pomáhal s oslovováním nadací a sponzorů. Na to vše je potřeba dostatek času a ten já nemám.V současné době je v azylu 88 kočiček a 5 pejsků.

 

 

 

 

 

19: 6: 2016:_

Včera jsem měla hrozný den. Po veškeré práci kolem zvířátek jsem musela shánět někoho na pomoc při úklidu sena Nikoho jsem stále nemohla sehnat. Nebudu tady rozepisovat proč někteří nemohli. Nakonec se mi podařilo po velkém telefonování sehnat Věrušku a Davídka, který umí řídit náš starý dědeček trakor. Velice se mi ulevilo, protože tento rok je špatný na sušení sena a musí se stále hlídat slunečné počasí. Nakonec přijel Davídek a Věruška. Davídek musel ten den odjezdit zájezd a tak přijeli až po páté hod. Navíc měl včera narozeniny a tak místo oslav makali na seně. Tak dodatečně všechno nejlepší k narozeninám, doufám, že jsi to alespoň trochu oslavil. Jsem ráda, že se najdou stále ještě zlatíčka, kteří se snaží pomáhat. Kdyby žil můj manžel, tak bychom to vše zvládali sami. Také musím poděkovat Věrušce z Bratrušova,která mi chodí pomáhat o sobotách a nedělích, přesto že v týdnu chodí do práce. Ikdyž měli doma oslavu, když viděla, že nemohu nikoho sehnat přijela pomoci..Všem patří můj dík

 

 

 

27.4.2016

Tak jsem se na radu známé rozjela zjistit něco blíž o Budulínkovi. Byla jsem v šoku, co jsem se všechno dozvěděla. Tahle rodina je velice problémová. Bylo na ni podáno hodně trestních oznámení, bez nějakého viditelného výsledku. Opět tam prý má další dva pejsky. Co už měla zvířátek, o kterých se neví, kde skončily.Mývala, pštrosa, kočičky, pejsky, kozičky, kačenky, všechno bývalo o hladu.Kdyby se o některé nepostarali sousedé a dobří lidé, tak by skončily utýraný hladem. Budulínka nejprve uklidila do polozbouraného baráku, kde ho krmili sousedi. Velká škoda, že nevěděli odkud se tam vzal. Ještě se mohl zachránit. Mysleli si, že ho tam někdo vyhodil, až uviděli fotku Terezy na FB. Ta jej ihned s tama stáhla do horních Hanušovic, kde ho nechala vyhladovět. Je to osoba, která lže a vymýšlí si, nakonec udělá i z vás toho špatného. Tam si myslím toho moc nezmůžeme. Nechci se tady rozepisovat o všem, co jsem se dozvěděla, Jen je mi líto chudáčka Budulínka. Do smrti si budu vyčítat kam a hlavně komu jsem jej dala. Kdyby nebylo těch rejpálků, kteří mne stále napadali, že jsem shromažďovatelka, tak jsem byla opatrnější, jako dřív. Broučku malej, odpust mi to moje selhání.

 

 

 

24.4.2016.-

V poledne jsem byla zavést pomocnice k městu a tak jsem se rozhodla, že si zajedu do kauflandu a koupím slepici, protože jsem byla rozhodnuta si Budulínka vzít zítra domů a pokusit se ho pomaličku krmit vývarem Při nákupu mi zazvonil telefon a z veta mi oznámili, že Budulínek dopoledne ZEMŘEL . V tu chvíli jsem nebyla schopna na nic myslet. Maso jsem šla vrátit jako ve snu u pokladny jsem se nedokázala na nic soustředit. Teprve až jsem si sedla do auta, tak jsem se zlostí rozbrečela. Já nemluvím sprostě, ale ty slova, která padala na tu ....... tu nemohu zveřejnit. Už mu nebudu moci nijak zlepšit ten poslední zbytek života. Když si představím, jak tam byl někde zavřený a stále naříkal hlady, protože sousedi, kteří ho zachránili říkali, že stále slyšeli nějaké naříkání, ale protože je jaro, tak si mysleli, že se kočky mrouskají. A to se dovídám , že chodil po sídlišti a škemral o jídlo. Jedné známé prý měla říci, že se ho nemůže zbavit, protože má se mnou sepsanou smlouvu. Proboha, tak proč mi ho nevrátila !!! Jsem zlostí bez sebe. Tohle jí tak snadno neprojde !!!!! Byl to takový miloučký Budulínek. Byl spokojený, když měl plné bříško, byl v teple a mohl si příst a tlapkat do polštáře. Tolik práce mi to dalo, než jsme ho odblešily, zbavily svrabu a vyléčily očka a potom ho dáte někam, kde ho utýrají k smrti.

 

 

 

Tak jsem se konečně dovolala na veto. Budulínek je na tom stále stejně. Je na kapačkách, dostává léky a ATB. Musejí ho krmit stříkačkou. Má také velký zánět v tlamičce a špatné zuby. Domluvila jsem, pokud se jeho stav trochu zlepší, aby mu ty zoubky pospravovali. Zítra se chci za ním až pojedu nakupovat do města zastavit ,pomazlit se a povzbudit ho, aby bojoval a nevzdával to. Z celého srdce vám všem děkuji za podporu a fin. pomoc, nemusím řešit, jestli se pobyt na klinice prodraží.

 

17.4.2016

Dnes do Azylu volali lidé z Hanušovic, že se jim podařilo zachránit kocourka, který měl být 14 dní zavřen v jedné chatě bez možnosti jít ven, bez jídla a snad i bez vody. Jaký byl náš šok, když se mělo jednat o našeho v lednu umístěného kocourka, který v novém domově dostal jméno Honzík. Paní Jiřinka tedy nelenila a okamžitě se do Hanušovic vydala. Šok opravdu na místě přišel a skutečně to je Honzík. Jen oproti dřívějšku, jak si ho pamatujeme, než odešel do svého "doma", je špinavý, nepředstavitelně hubený, má nemocná očka a je bez energie. I když se cestou v autě zpět do Azylu mazlil a tlapkal, není to prostě on, ten mazlivý přítulný neodbytný kocourek. Napadlo nás nové jméno - Budulínek. A tak mu tak budeme říkat - BUDULÍNEK.

 

Moc pěkný domov má... Že jste ho nechali v opuštěném baráku, kam se za ním někdy dojdete podívat a kocour chodí vyhublej po ulici, za každý kdo projde.Tak to tleskám, pěkně se o něj ,,staráte". Už ho krmí i sousedé, protože kocour má hlad. Je mi líto, že skončil takhle a ne u někoho, kdo si ho bude opravdu vážit. Emotikona smile

 

Fotka uživatele Jiřina Vrábelová Azyl Gaia.

 

31.3.2016.-

Včera mi volali ze Zábřeha, že se u jejich domu objevil rezavý kocourek bez ocásku, který má bolavé oči. Nejprve jsem je odmítla, protože už nemám dosti sil všechno zvládat a jsem stále zadlužená. Během 2 minut jsem si ale představila, jak mu dají pouze najíst a potom ho pustí , ať se s ním stane cokoliv, tak mi to nedalo a volala jsem zpátky, aby mi ho dovezli. Kocourek by venku nepřežil. Je slepý. Jedno oko má celé zničené a na to druhé asi také nevidí. Objednala jsem se zítra na veterinu a uvidím, jak dopadneme. Ikdyž se nepodaří oči zachránit, tak se budu snažit mu zpříjemnit alespoň pobyt v azylu. Kocourek je velice moc hodný. Nejhorší je to, že jsem zůstala bez větších finančních prostředků a tak pouze jeden dluh zalepím a už mi vyvstane druhý.

Fotka uživatele Jiřina Vrábelová Azyl Gaia.
To se mi líbíZobrazit další reakce
Komentář

 

 
Dnes odešla do nového domova kočička jménem Šklíbinka. Přijela si pro ni maminka Evičky, která tady v azylu pomáhá. Kočička dostala jméno protože její tvář vypadá jako ba se mračila. Z počátku byla velice nepřístupná. Prskala a nenechala na sebe sáhnout. Maminku od Evi jako jedinou nechala, aby si ji mohla pohladit. Protože jim zemřela kočička, tak Evička přemluvila maminku, aby si ji vzaly. Bude se tam mít moc dobře, zaslouží si to.